Buldok Gunnar býval dlouhá léta jedináčkem. Jeho lidští rodiče ho vychovávali jako opravdové dítě. A pak, o několik let později, přibylo do rodiny první lidské dítě.
Pes se samozřejmě o maminčině těhotenství dozvěděl jako první a prožíval to celé s ní. Dokonce si lehal na její bříško a trpělivě čekal na kopance svého bratříčka. Byl nesmírně nadšený, když je cítil, a bylo to, jako by ho poznával.”
Když se Wyatt vrátil domů jako novorozenec, Gunnar okamžitě věděl, že je to lidské dítě, o které je třeba se starat, a tak nějak věděl, co má dělat, aby se mu dařilo dobře.
A pak, o pár let později, se k nim přidal Lachlan. Když se domů vrátilo druhé dítě, přátelský buldok přesně věděl, co má udělat. Musel být zase tím velkým bratrem, tím, kdo je zodpovědný za blaho dítěte, když máma s tátou nejsou nablízku.”
“Když Wyatt přišel domů poprvé,” řekla Samantha, jejich maminka, “a v den, kdy jsme si domů přivedli Lachlana, říkal: ‘No jo, to jsou taky moji lidi.'”
Teď, kdykoli se máma s tátou nedívají, Gunnar ví, že je jeho povinností zajistit, aby se děti měly dobře.
Kromě toho, že se o ně stará, také učí své bratry různé věci. Například naučil Wyatta chodit po schodech.”
“Tam byl Gunnar,” řekla Samantha. “Byl nahoře, sešel dolů a pak stál za [Wyattem], když poprvé lezl po schodech.”
Samozřejmě nejen Gunnar má své bratry rád a dělá pro ně všechno. I kluci ho milují a chtějí s ním dělat všechno. Pořádají s ním narozeninové oslavy, jsou nadšení, když napodobuje jejich činnosti (třeba skáče tátovi na klín nebo se vedle nich dívá z okna). Prostě ho zbožňují.”
Zejména s Wyattem, který byl prvním dítětem, jež Gunnar uznal za svého bratra, má pes zvláštní pouto.”
Na následujícím videu je vidět, jak spolu oba dělají různé aktivity, od malování přes hraní basketbalu až po koupání.”
“Nejvíc se [Gunnarovým] bratrům líbí jeho hloupá stránka,” přiznává maminka Samantha. “Miluje plavání. Ale musí nosit záchrannou vestu, protože je strašně hustý. Když řeknete ‘bazén’, sprintuje ke dveřím.”
Krásná rodina dělá se svým roztomilým buldočkem všechno společně. A to proto, že vědí, že Gunnar tu nebude věčně. I když je toto zjištění mrzí, vědí, že je to pravda, a tak se snaží s ním vytvořit co nejvíce vzpomínek.”
“Je to opravdu naše první dítě,” vysvětlují rodiče. “Když vím, že tu nebude věčně, tak se ho prostě snažím tolik vážit, dokud tu je. Nedokážu si bez něj představit náš život.”
Gunnar je zatím úžasným bratrem svých lidských sourozenců a my doufáme, že se dožije toho, že je uvidí růst a rozkvétat.
Podívejte se na následující video a můžeme vám zaručit, že na jeho konci budete mít na tváři široký úsměv. Užijte si to!
Prosím, Sdílejte to se svými přáteli a rodinou.