I když jsou dobré skutky náhodných lidí vždy vítány, nejsou tak časté, jak by mohly být.
Dobří samaritáni totiž nejsou takto označováni, protože jsou k nerozeznání od ostatních.
Právě naopak – jejich dobré skutky se v komunitách dějí tak málo, že když se dějí, celá společnost chce tuto událost a lidi, kteří za ní stojí, uctít.
Tato dospívající dívka si svou poctu zasloužila.
Zpráva o této dívce a koni z Illinois se objevila ve zprávách, ale co je na nich tak zvláštního?
Tihle dva se mohou zdát, jako by se znali už dlouho, ale pravdou je, že se potkali teprve při osudovém setkání na silnici.
Toho dne se vydali jinou cestou.
Protože tak učinili, náhodou našli tohoto koně ve špatné situaci.
Dospívající dívka Kelsey byla na projížďce se svou matkou v jejich přívěsu a jela na další výměnný sraz.
Kelseyina maminka se však rozhodla jet jinou cestou než obvykle.
Náhodou se stalo, že když jely po té silnici, všimly si koně, který ležel na kraji.
Věděli, že tam musí zastavit a podívat se na něj zblízka.
Její stav je ohromil.
Kůň vypadal tak hubeně.
Pravděpodobně byl na pokraji smrti hladem. Nejhorší, čeho si všimli, byly stopy po biči na koňském těle.
Kdo mohl tomu ubohému koni něco takového udělat?
Skutečnost, že to někteří lidé udělali tomuto koni, je prostě více než pobuřující.
Možná si její dřívější ošetřovatelé mysleli, že z koně už nemohou mít žádný užitek, a tak se rozhodli ji prostě vyhodit na kraj silnice.
Kelsey a její matka však spekulovaly, že kůň mohl utéct od svých týraných majitelů a hledat si potravu.
Snažily se ji přemluvit, aby nastoupila do jejich přívěsu.
Nebylo to nic platné.
Ať dělali, co dělali, nemohli koně dostat do přívěsu.
Ale protože Kelsey byla odhodlaná umírajícího koně zachránit, trvala na svém nápadu – doprovodit koně domů. Byla to jediná logická věc, kterou mohla udělat.
Jenže Kelseyin domov byl ještě 9 mil daleko.
Přesto Kelsey věděla, že je to správné, a tak pokračovala v cestě s koněm domů.
Dorazili tam po čtyřech hodinách chůze a rodina se okamžitě připravila na ošetřování nebohého koně.
Nakonec se jim podařilo koně zachránit
Kůň spal pět dní.
Celou dobu dělal Kelsey a zbytku její rodiny starosti. Kelsey zůstávala celou dobu ve stodole a modlila se, aby se jim podařilo koně zachránit.
Kelseyina modlitba se vyplnila a díky jejich úsilí se nakonec probudila se zdravým a vděčným koněm.
Svého koně pojmenovala Sunny.
A Sunny také přijala Kelsey za svou novou mámu, když začala žít v tomto láskyplném prostředí.
Tazatelka se jí zeptala: “Co vás po celou tu cestu, kterou jste šla, drželo při životě?” “Ano,” odpověděla
Kelsey jednoduše odpověděla:
“Myslím, že jen myšlenka, že život je život’ a nezáleží na tom, jak malý je, je třeba ji zachránit. Moje bolest se nedala srovnat s tím, co prožívala ona sama.”
Mluví jako pravý hrdina.
Ve videu níže si poslechněte, jak Kelsey podrobněji vzpomíná na své první setkání se Sunny!
Prosím SDÍLET se svými přáteli a rodinou.