Přemýšlíte o koupi čistokrevného psa? Tento příběh vám poslouží jako varování.
Někteří lidé raději utratí stovky a tisíce dolarů, aby měli čistokrevného psa.
Obecně však panuje nedůvěra k chovatelům a obchodům se zvířaty, a to z dobrého důvodu.
Žena v New Yorku si koupila psa ve Washingtonu za 1 700 dolarů.


Phyllis Von Saspe chtěla designového psa s plemenem Shorkie – směs Shih Tzu a Yorkie.
Nechala si udělat testy DNA svého psa Emmy a výsledky v ní vyvolaly pocit, že byla podvedena. Emma je totiž voříšek – kombinace shih tzu a pomeraniana.
V bezpečí nejsou ani psi zakoupení v obchodech se zvířaty.


Inside Edition šel s Kathleen Summersovou z Humánní společnosti Spojených států a koupil psa z obchodu na Manhattanu.
Vedoucí obchodu řekl, že Jak je čistokrevný Coton de Tulear, a tak ho koupili za 950 dolarů.
Nechali ho otestovat a výsledek je nepřekvapil.


Jak nebyl v blízkosti Coton.
Test DNA ukázal, že je kombinací maltézského psíka, havanského psíka a několika stop jiných psích plemen.
Při konfrontaci vedoucí obchodu trval na tom, že je čistokrevný na základě registrace od chovatele.
Zdůraznila, že registrační doklady jsou průmyslovým standardem pro potvrzení plemene psa, nikoliv test DNA.
Naštěstí našli Jakovi milující domov, který se ho ujal bez ohledu na cokoli.


Sarah Jensenové nevadilo, že není Coton nebo jakékoliv jiné čisté psí plemeno.
Hned, jak Jaka poprvé uviděla, se do něj zamilovala a slíbila mu láskyplný domov.
Tak tohle by mělo být myšlení, které bychom měli mít místo toho, abychom utráceli mnoho za čistokrevné psy.
Ale co když máte psa od chovatele a tohle se vám stane?


Bohužel toho moc nezmůžete.
I když existují zákony proti množírnám štěňat, jde spíše o jejich ochranu než o ujištění, že se jedná o čistokrevné psy.
O to smutnější je, že USDA není při prosazování těchto zákonů přísný.
Jedna osoba vznesla tuto otázku stejná obavaa zde je nejpozoruhodnější reakce:


“Můžete se obrátit na soud pro drobné pohledávky. Horní hranice je 2 500 dolarů. Soudce by mohl nařídit chovateli, aby vrátil polovinu peněz. Soudce se také může chovatele zeptat, zda si psa vezme zpět. Pokud je odpověď kladná, o psa přijdete.”
Uživatelka Kathy H. také vyjádřila mnoho obav ohledně tohoto postupu.


Poukázala na to, že než by někdo mohl takový případ předložit soudu pro drobné nároky, bylo by nejlepší mít písemnou smlouvu podepsanou oběma stranami a chovatelem, která by potvrzovala plemeno psa.
V opačném případě by to bylo zbytečné.
Jaký je tedy nejlepší postup?


Berte to jako zkušenost, abyste nepodporovali chovatele. I
pokud si chcete pořídit psa, navštivte útulek a místo toho si nějakého adoptujte.
Nevracejte psa jen proto, že to není plemeno, které jste chtěli a za které jste zaplatili; není to jeho chyba.
Přijměte psa a milujte ho bezpodmínečně jako každé plemeno psa.