Jsou určité věci, o kterých každý ví, že jsou o hroších pravdivé, že?
Jsou velcí, teritoriální a milují vodu.
Co by se ale stalo, kdyby se mládě hrocha nikdy nesetkalo s jinými hrochy, ale místo toho by ho vychovávali nosorožci?
No, pořád by byl velký a pořád by byl teritoriální. Ale miloval by stále vodu?
Ani ne!
To se stalo malému Charliemu, který byl opuštěn při narození.
Byl spojen s nosorožcem jménem Makhosi, který byl také osiřelý jako velmi mladý, a oba se okamžitě sblížili.
Charlie byl přijat Zuzulandský sirotčinec pro nosorožce a vyrůstal s nosorožci, nikdy předtím neviděl jiného hrocha.
Brzy si Charlie myslel, že je stejný jako jeho kamarádi a že i on je nosorožec.
Bohužel hroši a nosorožci mají odlišné potřeby, pokud jde o životní podmínky, a protože nosorožci nemají vodu zrovna v oblibě, Charlie se jí také vyhýbal.
To však nebylo dobře, protože hroši nemají stejný typ kůže jako nosorožci a Charlie se brzy spálil a začal se přehřívat. Jeho ošetřovatelé ho museli několikrát denně postříkat vodou, aby se ochladil.
Nakonec Charlieho ošetřovatelé věděli, že se něco musí změnit.
Hrocha by nikdy nemohli vypustit zpět do volné přírody, kdyby si i nadále myslel, že je nosorožec, bylo by to nezdravé i nebezpečné.
Brzy se dozvěděli o dalším malém hrošíkovi, který v mládí osiřel a potřeboval by nového hrošího kamaráda.
Muminka byla malá holčička, která netušila, co to znamená být hrochem, byla spojena s ovcí.
Zvířecí pouta, dokonce i mezidruhová, jsou velmi silná, a tak když se Muminka přestěhovala do rezervace Zuzuland, přestěhovala se i její ovčí kamarádka.
Několik dní byly drženy v ohradě uvnitř Charlieho výběhu, aby si na sebe mohly zvyknout, a když se stěny nakonec zbouraly, začaly spolu okamžitě komunikovat.
Charlie začal s Mumínkem trávit stále více času a brzy se naučil mít rád vodu.
Stále se vídal a hrál si s Makhosim a jeho nosorožčími kamarády, tak silné pouto, jaké mezi sebou měli, se nedá jen tak přetrhnout, ale množství společně stráveného času pomalu ubývalo.
Pro obě zvířata to bylo vlastně dobře, potřebovala se naučit chovat jako jejich vlastní druh, pokud chtěla být někdy propuštěna na svobodu.
Charlie a Muminek jsou nyní nejlepšími přáteli a oba jsou velmi šťastní, že mají toho druhého.
Většinu času tráví hraním a plaváním ve vodě a dělají to, co dělají hroši.
Makhosi byl nakonec vypuštěn a našel si stádo dalších nosorožců, kterým mohl říkat “vlastní”.
Oba hroši jsou na dobré cestě k vypuštění, jakmile jim jejich lidští chovatelé najdou vhodnou vodní plochu.
Dvojice se krásně sblížila a jednoho dne se jim možná narodí vlastní hroší mláďata, která budou vychovávat a milovat.
(O Mumínkově ovčím kamarádovi nebyly žádné novinky, ale snad se mu také daří dobře.)
Podívejte se na Charlieho a jeho přátele v následujícím videu.
Prosím, SDÍLET se svými přáteli a rodinou.