Říká se, že my si nevybíráme své domácí mazlíčky, ale naši mazlíčci si vybírají nás.
To platí pro mnoho lidí, zejména pro ty, kteří hledají domácího mazlíčka k adopci. Chodíme do útulků a prohlížíme si různá zvířata k adopci. Jak je možné, že si při tolika možnostech vybereme právě to jedno zvíře, které potřebujeme do svého života?
Příběh o tom, jak Picaso našel svůj věčný domov, je klasickým příkladem toho, jak si pes vybírá svého majitele. Lidé si možná myslí, že to byla náhoda nebo nehoda, ale jedna rodina věří, že to byla vyslyšená modlitba za dospívající dívku, kterou našel na chodníku.”
Picasa našel cizí člověk, jak se potuluje po Charlestonu v Západní Virginii. ”
Vyzvedl ho a odvezl do Kanawha-Charleston Humane Association. Picaso neměl obojek ani mikročip, a tak se ho ujali v naději, že ho jednou adoptují.
Celkově to byl hodný pejsek. Byl vychovaný a dobře zvládnutý a oni věděli, že nebude tak těžké najít mu domov. To ho kvalifikovalo k tomu, aby se připojil k ostatním psům během místního svátečního průvodu.”
Dobrovolnice útulku Kim Vigneauová Picasa během akce venčila.”
Útulek to dělá v naději, že se najdou lidé, kteří si ho všimnou a projeví zájem o adopci těchto psů. V případě Picasa to však bylo naopak. Byl to on, kdo našel pro něj určeného houmana.
Našel dívku sedící na obrubníku ulice. Podle Kima vypadala, že je rozrušená. Picaso táhl Kim za vodítko a šel k té dívce blíž; to, co udělal, nebylo nic jiného než zázrak.”
Abby Ellisová měla v tu chvíli záchvat úzkosti.”
Vzpomněla si, jak se Picaso dotkl čumákem její hlavy a položil si k ní hlavu. Pak ho začala hladit a vzpomněla si, jak se v tu chvíli cítila v bezpečí. V krátkém okamžiku se cítila lépe.
Její matka Melissa Smootová viděla, co se stalo. Věděla, že nebýt Picasa, její dcera by padla obličejem k zemi. Zeptala se na jméno psa a okamžitě z přehlídky odešly domů.”
První setkání jim však nestačilo a Abby se na psa ptala dál.”
Melissa přiznala, že její dcera o psa žádala už rok, a modlila se, aby jí Bůh dal znamení, že je její dcera připravena mít psa. Myslela si, že je to její znamení; ten okamžik byl “božím mrknutím” na ni.
Šly do útulku hledat psa jménem Picaso a doufaly, že tam ještě je. Zaměstnanci útulku přivedli Picasa ven a ten Abby okamžitě poznal. Přistoupil k ní a nadšeně ji objal.”
Melissa věřila, že Picaso a Abby se měli setkat právě v tomto okamžiku.”
Ta náhoda byla jako seslaná z nebe – vyslyšená modlitba. Ta nepravděpodobná okolnost je svedla dohromady.”
Abby nikdy neměla ráda davy, takže na ten průvod by nikdy nechtěla jít, ale její matka říkala, že tam ten rok ochotně šla. Na druhou stranu to byla Picasova první zkušenost s tím, že má takovou procházku. Ale byli tam, na správném místě a ve správný čas.”
Níže se podívejte na video Picaso a Abby v útulku!
Prosím, SDÍLEJTE to se svými přáteli a rodinou.