Ztráta domácího mazlíčka v nás zanechává prázdnotu a je těžké jít dál.
Přijetí je jedna věc, jít dál je věc druhá. Každý se se ztrátou vyrovnáváme jinak, neexistuje žádné pravidlo nebo postup, jak to udělat. Prostě to děláme tak, jak se naučíme žít bez nich.”
Lidé nacházejí mnoho různých způsobů, jak tuto prázdnotu zaplnit. Někteří potřebují čas, než si osvojí dalšího domácího mazlíčka. Pro jiné je nejjednodušší přivést si nového mazlíčka do domácnosti hned.”
Mary a Mark McCrawovi měli kdysi záchranářského psa jménem Mischka.”
Měli ji velmi rádi a hodně pro ně znamenala. Bohužel jí však byla diagnostikována rakovina a po několika měsících zemřela. Manželé si nebyli jisti, zda jsou připraveni zaplnit prázdnotu, kterou po ní zůstala.
Je těžké jít dál a pořízení dalšího psa jim může přinést jen další trápení. Nový pes by jim mohl buď připomínat Mischku a její život, nebo by je mohlo stejně bolet, když by je nový pes opustil dříve, než by čekali.”
Pak Mary a Mark uviděli psa k adopci a cítili, že je čas.
Bylo načase posunout se dál, pořídit si nového psa a dát mu šanci mít domov navždy. Uviděli Demi, která se nyní jmenuje Maggie, a jediný pohled na toho psa je chytil za srdce.
Mary se s ní chtěla seznámit a Mark souhlasil, že možná nastal čas pořídit si nového psa.
Požádali záchrannou stanici Halfway There Rescue, zda by si mohli domluvit setkání a přivítání. Pár se na setkání s Maggie těšil, ale od prvního setkání mnoho neočekával. Koneckonců, sbližování s potenciálním chlupáčem by mohlo být ošemetné.”
To, co se stalo potom, bylo největším poznávacím znamením, že si byli souzeni.”
“Sehnul jsem se, aby se nezalekla, a během několika vteřin byla v mém klíně a v mém životě,” řekl Mark pro The Dodo. “Její příběh nám zlomil srdce. Setkání s ní byla láska na první pohled, bylo to okamžité spojení. Máme pocit, že nám byla souzena.”
Byl to jeden vzácný okamžik, kdy se Maggie poprvé setkala s Markem. Dychtivě se k němu hlásila a stále mu olizovala hlavu. To štěstí je vidět i z těch vrtících ocásků! Pár v tu chvíli věděl, že je to ta pravá.”
Maggiina pěstounka Andra Macková věděla, že pro ni nebude těžké najít nový domov.”
Řekla, že Maggiin příběh z ní pravděpodobně udělal tak milého psa, jakým je. Její předchozí majitelé ji využívali k chovu a zanedbávali ji. Naštěstí ji útulek zachránil a Andra otevřela svůj domov, aby se Maggie mohla zotavit.