Třicátá léta minulého století byla v Americe přinejmenším těžká. Byla to doba, kdy se země potýkala s tím, co se později stalo známým jako Velká hospodářská krize.
Uprostřed tohoto chaosu se však objevila skupina výjimečných žen, které se staly neopěvovanými hrdinkami literární historie.
Říkalo se jim “knihomolky”.
knihovnice, které se vydaly do drsných Apalačských hor v Kentucky na koních, odhodlané přinést gramotnost i do těch nejodlehlejších komunit.
Začalo to iniciativou Pack Horse Library, klenotem zakotveným v programech New Deal prezidenta Roosevelta.
Tato iniciativa, financovaná organizací Works Progress Administration, nebyla zaměřena jen na vytváření pracovních míst.
Šlo o srdečné poslání dodávat knihy do míst, kde o knihovnách nebylo slyšet, o skutečné záchranné lano do okolního světa.
Každý den tyto ženy projížděly tehdy neprobádaným terénem obtěžkány sedlovými brašnami plnými knih.
Tyto ženy byly odvážnými dobrodruhy a vzdělanci, kteří se pohybovali v divočině, aby uhasili žízeň po vědění v odlehlých koutech země.
Knihařky oživily příběhy hlasitým předčítáním skupinám dychtivých posluchačů.
Tento osobní přístup proměnil jejich návštěvy v něco magického, co daleko přesahovalo rámec běžných knihovnických služeb a připomínalo spíše dávné časy bardů nebo potulných vypravěčů
Během osmi let tyto ženy oslovily přibližně 100 000 lidí a každý týden urazily více než sto kilometrů.
Jejich nasazení bylo pozoruhodné, přinášely nejen knihy, ale i naději a spojení s širším světem.
Touha po čtení v těchto odlehlých oblastech byla intenzivní.
Děti i dospělí měli takový hlad po čtení, že se každá kniha stala cenným dárkem.
Tito knihovníci otevírali dveře do nových světů.
Význam jejich práce zaujal i Eleanor Rooseveltovou, která v roce 1937 navštívila knihovnu Packhorse.
Její návštěva potvrdila celostátní význam této iniciativy a ocenila neocenitelnou službu knihovníků.
Bohužel, když začala druhá světová válka, pozornost národa se změnila a v roce 1943 iniciativa Pack Horse Library skončila.
Přesto vliv knihovnic a jejich úsilí žil dál v komunitách, kterým sloužily, a v srdcích těch, které osvítily.
Knihařky byly průkopnicemi literární svobody a zajistily, že i v nejtěžších dobách v srdci Apalačska stále hořel plamen poznání.
Jejich odkaz je silnou připomínkou toho, že člověk může něco změnit, a to jednou knihou a jednou jízdou.
Více informací o těchto neuvěřitelných ženách a o neúplatné stopě, kterou zanechaly ve světě, se dozvíte níže!
Prosím SDÍLET se svými přáteli a rodinou.